Výsledky průzkumu podnikatelského prostředí v Kralupech

V souvislosti z prací na Programu sociálního a ekonomického rozvoje našeho města (o němž informoval Zpravodaj v předchozích číslech), proběhl v říjnu loňského roku v Kralupech průzkum, jehož účastníky byli místní podnikatelé a jehož smyslem bylo zjistit jak atraktivním místem jsou Kralupy pro podnikatelskou činnost.
Průzkum probíhal za pomoci studentů místního gymnázia a bylo jím osloveno celkem 90 podnikatelských subjektů, které působí v našem městě - šlo o všechny firmy zaměstnávající více než 10 zaměstnanců doplněný náhodným výběrem firem s 5 - 9 zaměstnanci. Oslovení spočívalo v prosbě o vyplnění poměrně rozsáhlého dotazníku. Je potěšitelné, že velká část podniků (konkrétně 43) na tuto výzvu reagovalo pozitivně, což umožňuje získané odpovědi zobecnit a chápat výsledky průzkumu jako reprezentativní pro celou podnikatelskou sféru v Kralupech. O čem tedy průzkum informuje? Z rozsáhlého vyhodnocení vybíráme ty nejzajímavější závěry:

- Až na zanedbatelné výjimky dovedou firmy ohodnotit svou konkurenční situaci. Rozhodující většina firem se pohybuje v silném konkurenčním prostředí. V řadě případů jsou výrobky (činnost) uplatňovány nejen na místním trhu, ale svým charakterem vyžadují podstatně širší trh nadregionální i nadnárodní. Firmy jsou navíc přesvědčeny, že silné konkurenční tlaky nijak nepoleví a více než 30 % podnikatelů předpokládá, že konkurence vzroste.

- Informovanost o programech státní či jiné podpory podnikání (včetně samotného města) není stále příliš dobrá. Podpory všeho druhu byly doposud minimálně využity. Šest měsíců po přijetí České republiky do Evropské unie většina kralupských ekonomických subjektů připouští, že není zcela obeznámena s podmínkami, které lze očekávat pro podnikání v rámci tohoto ekonomického prostoru (EU).

- Svou budoucnost vidí podnikatelé vcelku pozitivně: 40 až
50 % respondentů počítá buď s částečným rozvojem anebo se stejným rozsahem činnosti. Tyto výpovědi odrážejí reálný pohled na odbytové možnosti firem a také určité přesvědčení, že některé problémové prahy jsou překonány. Důležitým poznáním je také, že do optimistické skupiny patří zejména zástupci středních i větších firem (vč. největšího kralupského průmyslového podniku), ale také některé nejmenší firmy. Mělo by také dojít k mírnému zvýšení počtu pracovních příležitostí u stávajících zaměstnavatelů !

- Jako velmi výrazná lokalizační výhoda pro podnikání v Kralupech byla identifikována blízkost hl. m. Prahy a také byl častěji - ve srovnání s obdobnými městy - uváděn efekt „dobrá místní poptávka“.

pořadí přínos pro podnikání počet
1. poloha/blízkost Prahy 17
2. dostatek pracovní síly 12
3. dobrá místní poptávka 11
4. kvalifikace pracovní síly 9
5. vnější dopravní napojení 7

- Naopak mezi překážky pro podnikání zařadily podniky tyto:

pořadí překážka pro podnikání počet
1. malá místní poptávka 8
2. chybějící kvalifikace pracovní síly 7
3. špatná komunikace uvnitř podnikatelské sféry,
nedostatek informací 7
4. vysoké existenční (provozní) náklady 6
5. špatný vnější obraz (image) města 5
6. vnější dopravní napojení města 5
Zatímco prvé dvě překážky jsou obvyklé i v jiných průzkumech, za špatný signál lze považovat počet odpovědí týkající se komunikace uvnitř podnikatelské sféry, svědčící o problémech vzájemné spolupráce. Jako jednoznačně pozitivní fakt lze naopak chápat minimum odpovědí na problémy s technickou infrastrukturou a nedostatku pracovních sil.

- Pokud jde o spokojenost firem se spoluprací se správou města Kralupy je výsledek vcelku dobrý: více než 1/2 firem vyjadřuje spokojenost s městskou správou. Některé další odpovědi však tento výsledek zčásti „kazí“ a informace poskytnuté podniky v průzkumu obsahují dílčí, ale významnou a překvapivou nejednotnost až rozpornost, v které se ozývá odmítání nebo velká opatrnost ke spolupráci s radnicí!

- Příkladem je malý zájem firem přispět na veřejně prospěšné akce. Rovněž velmi nepříznivě vyznívá struktura odpovědí na otázku připravenosti podílet se na financování některých veřejných investic. Zcela převažující většina podniků není ochotna prostředky (kapacity) věnovat. Tento - oproti jiným průzkumům - negativní postoj podnikatelů může znamenat buď, že firmy jsou v podstatě dobře obslouženy kapacitami technické infrastruktury, nebo že firmy jsou toho názoru, že technická vybavenost je výlučná záležitost obce a jim finanční situace neumožňuje „luxus“ spolufinancování.

- Kupodivu však platí „ostražitost“ i pokud jde o podporu firem ze strany města. Neobvykle malý počet firem (pouze 14 %) totiž očekává pomoc od správy města (tj. než 3 krát méně než těch, co pomoc odmítají!). S velkou pravděpodobností se zde odráží to, že dosavadní zkušenosti s pomocí radnice nejsou zřejmě bez problémů a ovšem i to, že optimismus firem týkající se budoucího rozvoje je postaven převážně na vlastním potenciálu. Zůstává však otázkou, zda podnikatelé mají dostatek informací a představu, jaké formy pomoci existují a jak se v jejich podnikání mohou projevit. Pro správu města by velikost skupiny odpovědí „ne“ měla být předmětem základních koncepčních úvah o spolupráci s nimi.

- Za mimořádně závažné je třeba považovat vyjádření podnikatelů k případné koordinaci jejich rozvojových záměrů s místní správou. Přes většinové kladné hodnocení místní správy zájem o koordinaci svých rozvojových představ s místní správou projevila jen necelá třetina firem !

Souhrnně lze na základě Průzkumu konstatovat, že podnikatelská sféra v Kralupech se naučila pohybovat v silně konkurenčním prostředí. Firmy jsou sebevědomé a ve výhledu v celku optimistické. Firemní sebevědomí a optimismus bohužel vede k podceňování významu partnerského vztahu s městskou správou. Mezi soukromým a veřejným sektorem v našem městě tedy očividně existují jisté informační bariéry.

Absence znalostí o představách rozhodujících subjektů ekonomické základny však může deformovat i tvorbu dlouhodobých rozvojových záměrů města jako celku. Přes nesporně vstřícně působící aktivity vedení města, existuje doposud zřejmý dluh v pravidelnosti i kvalitě kontaktů s podnikatelskou sférou. Odstranit tento dluh je ostatně i jedním ze záměrů připravovaného Programu sociálního a ekonomického rozvoje města.

Ing. Jan Přikryl, CSc.